Vítejte na naší včelí stezce

Naše edukativní včelí stezka je krátká turistická trasa, kterou vám představujeme i v digitální podobě. Vede přes „zlatý kříž“ Technologického parku Brno a.s. Stezka má za cíl poskytovat návštěvníkům vzdělávací zážitek, podporovat ochranu přírody a kulturního dědictví.

Unikátem stezky je její umístění uprostřed brněnského významného areálu, místa, které je našlapané technologickými firmami. Přesto zde vznikl prostor, který člověka vrací do přírodního spektra a upozorňuje na možnosti, jak včelám zlepšit život a zachránit je před vymíráním. Podílíme se tak na zajištění udržitelnosti života a krajiny.

Vyberte si kategorii, která vás zajímá

1. Včela a její tělo
2. Včela a krajina
3. Včelí produkty
4. Včelí matka
5. Život včel

nebo si projděte celou včelí stezku

Na včelách leží přes 80% opylovací práce v přírodě. Včela dle některých pramenů opyluje přibližně 170 000 druhů rostlin na světě.
Včela žije přibližně 45 dnů, záleží na tom, jak moc musí pracovat. Včely, které jsou v úlu přes zimu, nemusí tolik pracovat a žijí až 8 měsíců.
Od nakladení vajíčka matkou po vylíhnutí včely uběhne 21 dní. Matka, která je živena velmi výživnou mateří kašičkou se vylíhne již za 16 dní.
Včelí pastva je potrava, kterou včely hledají v okolí svého úlu. Je to voda, sladký nektar z květů, medovice (zbytky ze šťáv rostlin) a pyl, zdroj bílkoviny.
Včely donesou do úlu nektar z květů, přidají k němu enzymy – látky tvořené samotnými včelami a poté vše vysouší, dokud med nezhoustne.
Včela má nejradši pestrou stravu, proto je pro ni nejlepší krajina bohatá na různé stromy, keře, rozkvetlé louky, které kvetou po celý rok.
Včely se mezi sebou dorozumívají, jednoduše řečeno, čichem. Pomocí látky zvané feromon předávají důležité informace ostatním, které je cítí a rozumí jim.
Včely, které objeví kvetoucí rostliny řeknou ostatním včelám kde je najít pomocí včelího tance. Také jím řeknou, kolik včel se má na místo vydat.
Včelí potravu tvoří cukry a bílkoviny. Bílkoviny získávají z pylu, který sbírají z květů. Tímto sbíráním včely zajištují také opylování rostlin.
Med včelám slouží jako potrava. Na jaře a v létě sbírají medu více, než zrovna potřebují. To proto, aby měly co jíst na podzim a v zimě.
Včely tvoří vosk přímo ze svého těla. Je produktem voskových žláz. Podobně jako se nám v ústech tvoří sliny, se včelám tvoří na bříšku vosk.
Včely bydlí uvnitř úlů v plástech. Jsou to přesné, šestihranné buňky, které staví z vosku. Ten hnětením zahřejí a vytvarují tak, jak potřebují.
Ano bohužel. Žihadlo se po bodnutí člověka vytrhne spolu s jedovým váčkem, který dále dodává do rány jed. Včela však toto vytržení nepřežije.
Včely vosk používají ke stavbě svých obydlí. My lidé jej používáme v potravinářství, lékařství, zemědělství, ale také v těžkém průmyslu.
Ano! Staří Egypťané vosk používali k balzamování a konzervaci. Právě díky vosku dodnes můžeme obdivovat a zkoumat egyptské krále a královny.
Dobře skladovaný med vydrží nekonečně dlouho. Dokonce se med našel v pyramidách v Egyptě. Jeho stáří bylo přes 3000 let bez změny kvality.
Pyl slouží včelám jako zdroj bílkovin, jinými slovy je to jejich potrava. Krmí jím uvnitř úlu své larvičky, ze kterých se poté vylíhnou včely.
Včela má 3 páry, tedy celkem 6 nohou. Docela velký počet na to, že ještě dokáže létat.
Včely nektar přenášejí v medných váčcích, které mají uvnitř svého trávicího ústrojí. Na květu jej sosákem nasají a v úlu předají dalším dělnicím.
Včely sbírají pouze pyl, který má pro ně největší výživnou hodnotu. Jako první kvetou rostliny s nejvýživnějším pylem, aby včelám po zimě dopřály.
Včely se orientují podle slunce a podle významných bodů v krajině – velkých stromů, skal, kopců.
Ano! Včela medonosná je nejmenší hospodářské zvíře. Přesto je prohlašována za nejdůležitější organismus planety.
Na vrcholu sezony, tedy začátkem léta, je v úlu až 60 000 včel. Všechny tyto včely opravdu řídí pouze jedna královna.
Je to jediná včela, která klade vajíčka. Je tedy opravdu matkou všech včel ve včelstvu. Také udržuje celé včelstvo jednotné pomocí svého feromonu.
Ano. Ale pouze jednou za život. Vyletí ven na svůj snubní let, během kterého se nechá za letu ve výšce 15-30 metrů oplodnit trubci z jiných úlů.
Ano! Během jednoho snubního letu si udělá zásoby spermatu na celý svůj život, tedy až na 5 let. Využije k tomu mnoho trubců.
Během snubního letu se matka spáří až s 15 trubci. Je to z důvodu zajištění co nejkvalitnějšího genetického materiálu.
S pomocí biodiverzity lze zajistit vyšší kvalitu potravin, životního prostředí a také vymíraní ohrožených druhů.
Všechny včely, které vidíme létat na květy jsou holky. Ale existují i včelí kluci – trubci. Ty vidíme létat jenom někdy, dokonce se nechávají krmit!
Opylování je přenesení pylového zrna – samčí pohlavní buňky na bliznu nebo na vajíčko – samičí pohlavní buňku. Díky tomu můžou růst nové rostliny.
Vysaďte na zahrádce nebo na balkoně kvetoucí záhon nebo truhlík. Existují celoročně kvetoucí směsi, které stačí pouze vysadit a zalévat.
Ano! Dokud kvete rostlina, ze které začala včela sbírat nektar, nelétá na jiné. Říká se tomu, že je včela florokonstantní.
Ano! Ale ne najednou. Včely v úlu mají vždy přesně daný úkol. Některé uklízejí, některé krmí larvičky, některé hlídají úl a některé létají pro zásoby.

Hlavním úkolem včely je opylování. Její produkty se však používají také ve zdravotnictví, potravinářství, strojírenství a mnoha dalších oborech.
Včelí matka, někdy se jí říká královna, žije až 5 let. Za svůj život naklade statisíce vajíček, ze kterých se líhnou včely.
Včely ve skutečnosti nesbírají med, ale pouze sladký nektar z květů. Med z tohoto nektaru včely vyrábějí společně až uvnitř úlu.
Včelí potravu tvoří cukry a bílkoviny. Cukry jsou obsaženy v nektarech květů, kterými květy lákají včely, aby přiletěly právě k nim.
Včela dokáže letět za pastvou až 10 km, ale nejraději má tu, co je v okolí úlu. Nejčastěji létá do vzdálenosti 3 km.
Nejjednodušší věcí, co můžete udělat je nechat na zahradě vyrůst a vykvést louku. Celá zahrada tím krásně ožije a vybarví se krásnými květy.
Je to z latinského názvu včely medonosné – APIS MELLIFERA. A jak krásně to zní, zopakujme si ... APIS MELLIFERA.
Včelí tělo je pokryto jemnými chloupky, na kterých se při pohybu po květu zachycují pylová zrna. Poté je včela učeše do pylových váčků – rousek.
Jedna včela váží 100 mg. To je 0,1 g. Kostka cukru váží 5 g. Váží tedy stejně jako 50 včel.
Včela při bodnutí vypustí přes žihadlo do rány jed, který způsobí nepříjemnou bolest.
Včely nepotřebují k tvorbě vosku do úlu nosit žádné suroviny navíc. Tvoří jej samy pomocí voskových žláz na bříšku.
Včela má celkem 5 očí. Dvě veliké, složené, po stranách hlavy a tři menší na temeni hlavy. Složené oči se skládají z tisíců maličkých oček.
Včela reaguje nejvíce na oranžovou, žlutou, zelenou, modrofialovou a ultrafialovou barvu. Ultrafialovou my lidé vůbec nevidíme.
Tykadla včele slouží jako nos a prsty – tedy vnímají čich a hmat. Včela má tyto smysly velmi vyvinuté, protože uvnitř úlu je úplná tma.
Včely pyl přenášejí v rouskách na zadních nohou. Rousky jsou „hroudy“ pylu slepené vlhkostí ze slin včel. Rousky v úlu přemístí do buněk.
Včela má 2 páry, tedy celkem 4 křídla. Při letu jimi mávne více než 250 krát za sekundu. To je bzukot.
Včela dokáže letět rychlostí až 30 km/h. Nejrychlejší člověk dokáže běžet rychlostí 45 km/h, ovšem pouze několik vteřin. Včela však létá celý den!
Mateří kašička je v podstatě mateřské mléko včely. Včely ji produkují ze svých žláz a krmí jí larvičky a matku (královnu).
Je to díky jejímu jedinečnému složení. Používá se jako lék téměř na vše. Ale je velmi vzácná, z jednoho včelstva lze šetrně získat pouze 10 gramů.
Propolis je včelí tmel, je to směs pryskyřic ze stromů a výměšků včelích žláz. Slouží včelám jako stavební materiál a také jako dezinfekce.
Pokud by byla včela velká jako člověk, trefila by bez mapy z Brna do Paříže a zpět. To je docela obdivuhodné.
Rojení včel je naprosto přirozené. Je to jejich způsob rozmnožování, část včel odletí z úlu a hledá si nové obydlí. Tímto vzniknou dvě včelstva.
Včelstvo je společenství včel, které obývá jeden úl. Na vrcholu sezony může být ve včelstvu až 60 000 včel.
Opylovač je každý, kdo přenáší pyl. Nejznámějším opylovačem je včela. Opylování je také jejím nejdůležitějším úkolem.
Včely potřebují pro zajištění kvalitní potravy velkou biodiverzitu. Ta v posledních desítkách let však velmi klesá.
Jinými slovy biologická rozmanitost. Tedy bohatost druhů rostlin, živočichů i krajinných prvků, jako jsou jezírka a remízky.
Ne! V úlu bydlí pouze včely medonosné. Existují ještě další stovky druhů včel, které bydlí v zemi nebo ve stéblech trávy.
Základní dělení medu je na med květový a medovicový. Květový je z nektaru květů a medovicový je ze zbytků šťáv z rostlin – mízy.
Krystalizace je naprosto přirozená vlastnost medu. Maličké, téměř neviditelné, krystalky v medu rostou až zkrystalizuje celá sklenice.
Odborným názvem pastovaného medu je med řízeně krystalizovaný. Pravidelným mícháním medu se krystalky rozbíjejí a nevyrostou z nich velké krystaly.
Není. Pastovaný med je pouze řízeně krystalizovaný. Kilogram pastovaného medu se po zahřátí změní na kilogram medu tekutého.
Světový den včel je 20. května. Slouží hlavně k tomu, abychom vyzdvihli důležitost a obrovský význam včel pro naši planetu.
Plástev je stavba, kterou si včely postavily samy z vosku. Skládá se z šestihranných buněk, ve kterých včely skladují med, pyl a vychovávají nové včely.
Vítáme Vás v Technologickém parku Brno, a.s. Moc rádi podporujeme včely a jsme rádi, že se o včely zajímáte společně s námi.
Na www.vcelarime.cz

Včela kromě opylování, což je její hlavní činnost a významný úkol v přírodě, také dává lidem med, pyl, propolis, vosk a včelí jed.
Stačí se při každé práci na zahradě nebo na poli zamyslet nad potřebou používání tvrdé chemie k usnadnění práce. Jejím omezením pomůžeme všem!
Včela unese v pohodě polovinu své vlastní hmotnosti. A s tímto nákladem zvládne ještě cestu, která je 350 000x delší než sama včela.
Včely jsou důležité pro opylování naší planety, ale bohužel jsme je přivedli na pokraj vyhynutí. Nechováme včely kvůli medu, ale kvůli opylování.
Jedna včela dokáže za svůj život vyrobit zhruba polovinu čajové lžičky medu.
Přes zimu zůstává v úlu zhruba 7 000 včel. Na vrcholu sezony, začátkem léta, to je až 60 000 včel.
Při jakémkoli útoku na úl jej vyletí bránit zhruba jenom 50 včel. I tak je to velmi silná obrana! Útočit mohu i jiné včely, zajímají se pochopitelně o zásoby.
Oba dva druhy medu jsou stejně kvalitní, každý má však naprosto jiné složení a chuť. Nelze je dokonale porovnat.
Barva medu závisí na jeho složení, tedy na nektaru, ze kterého med včely vyrábějí. Nektar produkují právě kvetoucí rostliny.
Chuť medu je dána jeho složením. Závisí tedy na květech, které zrovna kvetou nebo na zdroji medovice.
Je to díky jeho složení, skládá se z jednoduchých cukrů, které velice rychle přecházejí do organismu a dodávají mu ihned energii.
Včela je pokryta velmi jemnými chloupky, do kterých se zachycuje při sběru nektaru z květů pyl. Díky tomu dokáže včela opylovat rostliny – přenášet pyl.
Kromě včely medonosné žije v České republice ještě přes 600 druhů včel samotářek. Ty však nebydlí v úlech ani ve společenstvech.
Ano! Trubec je tělesně větší než včela, ale nemá žihadlo. Jeho prací je pouze oplodnit matku (královnu) z jiného včelstva.
Jedinou funkcí trubce je oplodnit matku (královnu) z jiného včelstva. Protože je však maličká, je nutné aby ji trubec viděl velmi dobře a z dálky.
Ano! Museli bychom se spoléhat na jiné opylovače a úrody ovocea zeleniny by nám extrémně klesaly. Opylená okurka vyplodí o 90% více plodů.
Včelstvo dokáže nasbírat přes 120 kilogramů medu, 150 kilogramů vody a skoro 40 kilogramů pylu. Celkem tedy nasbírají přes 300 kilogramů surovin.
Včelí matka dokáže za den naklást až 2000 vajíček. Aby tohle zvládla, je krmena pouze mateří kašičkou, která je extrémně výživná.
Včelař zakouřením včely zmate. Řekne jim, že právě hoří a včely se začnou připravovat na opuštění úlu a včelaře si tolik nevšímají.
Ve skutečnosti způsobí zakouření přesný opak – řekne včelám, že v úlu hoří a ty se začnou připravovat na opuštění úlu a včelaře si nevšímají.
Přes zimu včely nepracují, pouze se vzájemně zahřívají v chomáči a spotřebovávají medové zásoby. Na jaře pak vychovají novou generaci včel.
Ne! Stejně jako celé přírodě včelám svědčí právě krutá, tuhá a dlouhá zima. Zimy, které bývají poslední roky způsobují včelám veliké problémy.
Někteří včelaři potřebují znát stáří matek ve svých úlech, proto existuje barevné značení, které říká, ve kterém roce se označená matka narodila.
Včely jsou nejvíce ohroženy člověkem a jeho působením. Globalizace urychlila rozšíření nemocí po celém světě. Bohužel se nerozšířila odolnost včely.
Není to nutné, je to pouze pohodlnější. Naštěstí je stále více a více včelařů, kteří si to uvědomují a používají jiné způsoby chovu.
Ano! Je to zvláštní, ale ve městech se včelám daří výborně, mnohdy dokonce lépe než poblíž intenzivně obhospodařovaných oblastí.
Největší včela na světě je dlouhá až 39 milimetrů. Tedy 4 krát větší, než včely, které létají u nás. Její rozpětí křídel je 6 centimerů!
Ano! A nejen včelám, ale každému živočichu. Do misky nalijte vodu a vhoďte do ní kousek mechu nebo korkové špunty. Za chvilku bude u misky pěkně živo.
Včely vytvářejí v úle průvan máváním křídel. Také uvnitř rozprašují kapičky vody, díky kterým se úl ochlazuje. Mají takovou jednoduchou klimatizaci.
Ano! Propolisové tinktury se používají k urychlení hojení ran. Žvýkaní surového propolisu zase pomáhá proti extrémní bolesti zubů.
Protože jsou většinou včely chovány pouze na med. Nehledí se na jejich zdraví ani kvalitu života. My chceme, aby i naše vnoučata znala včely.
Nejmladší včely v úlu uklízejí, starší krmí a kojí larvičky. Poté uskladňují nektar a staví nové buňky. Nakonec své kariéry stráží úl a létají pro zásoby.
V roce 2019 rozhodla organizace EARTWATH INSTITUTE na schůzi Královské geografické společnosti, že jsou včely nejdůležitější živá stvoření na Zemi.
Více na https://vcelarime.com/kategorie-produktu/medove-delikatesy/

Vítejte na naší včelí stezce

​

Vyberte si kategorii, která vás zajímá

1. Včela a její tělo

2. Včela a krajina

3. Včelí produkty

4. Včelí matka

5. Život včel

nebo si projděte celou včelí stezku

Na včelách leží přes 80% opylovací práce v přírodě. Včela dle některých pramenů opyluje přibližně 170 000 druhů rostlin na světě.

Včela žije přibližně 45 dnů, záleží na tom, jak moc musí pracovat. ​ Včely, které jsou v úlu přes zimu, nemusí tolik pracovat a žijí až 8 měsíců.

Od nakladení vajíčka matkou po vylíhnutí včely uběhne 21 dní. Matka, která je živena velmi výživnou mateří kašičkou se vylíhne již za 16 dní.

Včelí pastva je potrava, kterou včely hledají v okolí svého úlu. Je to voda, sladký nektar z květů, medovice (zbytky ze šťáv rostlin) a pyl, zdroj bílkoviny.

Včely donesou do úlu nektar z květů, přidají k němu enzymy – látky tvořené samotnými včelami a poté vše vysouší, dokud med nezhoustne.

Včela má nejradši pestrou stravu, proto je pro ni nejlepší krajina bohatá na různé stromy, keře, rozkvetlé louky, které kvetou po celý rok.

Včely se mezi sebou dorozumívají, jednoduše řečeno, čichem. Pomocí látky zvané feromon předávají důležité informace ostatním, které je cítí a rozumí jim.

Včely, které objeví kvetoucí rostliny řeknou ostatním včelám kde je najít pomocí včelího tance. Také jím řeknou, kolik včel se má na místo vydat.

Včelí potravu tvoří cukry a bílkoviny. Bílkoviny získávají z pylu, který sbírají z květů. Tímto sbíráním včely zajištují také opylování rostlin.

Med včelám slouží jako potrava. Na jaře a v létě sbírají medu více, než zrovna potřebují. ​ To proto, aby měly co jíst na podzim a v zimě.

Včely tvoří vosk přímo ze svého těla. Je produktem voskových žláz. Podobně jako se nám v ústech tvoří sliny, se včelám tvoří na bříšku vosk.

Včely bydlí uvnitř úlů v plástech. Jsou to přesné, šestihranné buňky, které staví z vosku. Ten hnětením zahřejí a vytvarují tak, jak potřebují.

Ano bohužel. Žihadlo se po bodnutí člověka vytrhne spolu s jedovým váčkem, který dále dodává do rány jed. Včela však toto vytržení nepřežije.

Včely vosk používají ke stavbě svých obydlí. My lidé jej používáme v potravinářství, lékařství, zemědělství, ale také v těžkém průmyslu.

Ano! Staří Egypťané vosk používali k balzamování a konzervaci. Právě díky vosku dodnes můžeme obdivovat a zkoumat egyptské krále a královny.

Dobře skladovaný med vydrží nekonečně dlouho. Dokonce se med našel v pyramidách v Egyptě. Jeho stáří bylo přes 3000 let bez změny kvality.

Pyl slouží včelám jako zdroj bílkovin, jinými slovy je to jejich potrava. Krmí jím uvnitř úlu své larvičky, ze kterých se poté vylíhnou včely.

Včela má 3 páry, tedy celkem 6 nohou. Docela velký počet na to, že ještě dokáže létat.

Včely nektar přenášejí v medných váčcích, které mají uvnitř svého trávicího ústrojí. Na květu jej sosákem nasají a v úlu předají dalším dělnicím.

Včely sbírají pouze pyl, který má pro ně největší výživnou hodnotu. Jako první kvetou rostliny s nejvýživnějším pylem, aby včelám po zimě dopřály.

Včely se orientují podle slunce a podle významných bodů v krajině – velkých stromů, skal, kopců.

Ano! Včela medonosná je nejmenší hospodářské zvíře. Přesto je prohlašována za nejdůležitější organismus planety.

Na vrcholu sezony, tedy začátkem léta, je v úlu až 60 000 včel. Všechny tyto včely opravdu řídí pouze jedna královna.

Je to jediná včela, která klade vajíčka. Je tedy opravdu matkou všech včel ve včelstvu. Také udržuje celé včelstvo jednotné pomocí svého feromonu.

Ano. Ale pouze jednou za život. Vyletí ven na svůj snubní let, během kterého se nechá za letu ve výšce 15-30 metrů oplodnit trubci z jiných úlů.

Ano! Během jednoho snubního letu si udělá zásoby spermatu na celý svůj život, tedy až na 5 let. Využije k tomu mnoho trubců.

Během snubního letu se matka spáří až s 15 trubci. Je to z důvodu zajištění co nejkvalitnějšího genetického materiálu.

S pomocí biodiverzity lze zajistit vyšší kvalitu potravin, životního prostředí a také vymíraní ohrožených druhů.

Všechny včely, které vidíme létat na květy jsou holky. Ale existují i včelí kluci – trubci. Ty vidíme létat jenom někdy, dokonce se nechávají krmit!

Opylování je přenesení pylového zrna – samčí pohlavní buňky na bliznu nebo na vajíčko – samičí pohlavní buňku. Díky tomu můžou růst nové rostliny.

Vysaďte na zahrádce nebo na balkoně kvetoucí záhon nebo truhlík. Existují celoročně kvetoucí směsi, které stačí pouze vysadit a zalévat.

Ano! Dokud kvete rostlina, ze které začala včela sbírat nektar, nelétá na jiné. Říká se tomu, že je včela florokonstantní.

Ano! Ale ne najednou. Včely v úlu mají vždy přesně daný úkol. Některé uklízejí, některé krmí larvičky, některé hlídají úl a některé létají pro zásoby.

Hlavním úkolem včely je opylování. Její produkty se však používají také ve zdravotnictví, potravinářství, strojírenství a mnoha dalších oborech.

Včelí matka, někdy se jí říká královna, žije až 5 let. Za svůj život naklade statisíce vajíček, ze kterých se líhnou včely.

Včely ve skutečnosti nesbírají med, ale pouze sladký nektar z květů. Med z tohoto nektaru včely vyrábějí společně až uvnitř úlu.

Včelí potravu tvoří cukry a bílkoviny. Cukry jsou obsaženy v nektarech květů, kterými květy lákají včely, aby přiletěly právě k nim.

Včela dokáže letět za pastvou až 10 km, ale nejraději má tu, co je v okolí úlu. Nejčastěji létá do vzdálenosti 3 km.

Nejjednodušší věcí, co můžete udělat je nechat na zahradě vyrůst a vykvést louku. Celá zahrada tím krásně ožije a vybarví se krásnými květy.

Je to z latinského názvu včely medonosné – APIS MELLIFERA. A jak krásně to zní, zopakujme si ... APIS MELLIFERA.

Včelí tělo je pokryto jemnými chloupky, na kterých se při pohybu po květu zachycují pylová zrna. Poté je včela učeše do pylových váčků – rousek.

Jedna včela váží 100 mg. To je 0,1 g. Kostka cukru váží 5 g. Váží tedy stejně jako 50 včel.

Včela při bodnutí vypustí přes žihadlo do rány jed, který způsobí nepříjemnou bolest.

Včely nepotřebují k tvorbě vosku do úlu nosit žádné suroviny navíc. Tvoří jej samy pomocí voskových žláz na bříšku.

Včela má celkem 5 očí. Dvě veliké, složené, po stranách hlavy a tři menší na temeni hlavy. Složené oči se skládají z tisíců maličkých oček.

Včela reaguje nejvíce na oranžovou, žlutou, zelenou, modrofialovou a ultrafialovou barvu. Ultrafialovou my lidé vůbec nevidíme.

Tykadla včele slouží jako nos a prsty – tedy vnímají čich a hmat. Včela má tyto smysly velmi vyvinuté, protože uvnitř úlu je úplná tma.

Včely pyl přenášejí v rouskách na zadních nohou. Rousky jsou „hroudy“ pylu slepené vlhkostí ze slin včel. Rousky v úlu přemístí do buněk.

Včela má 2 páry, tedy celkem 4 křídla. Při letu jimi mávne více než 250 krát za sekundu. To je bzukot.

Včela dokáže letět rychlostí až 30 km/h. Nejrychlejší člověk dokáže běžet rychlostí 45 km/h, ovšem pouze několik vteřin. Včela však létá celý den!

Mateří kašička je v podstatě mateřské mléko včely. Včely ji produkují ze svých žláz a krmí jí larvičky a matku (královnu).

Je to díky jejímu jedinečnému složení. Používá se jako lék téměř na vše. Ale je velmi vzácná, z jednoho včelstva lze šetrně získat pouze 10 gramů.

Propolis je včelí tmel, je to směs pryskyřic ze stromů a výměšků včelích žláz. Slouží včelám jako stavební materiál a také jako dezinfekce.

Pokud by byla včela velká jako člověk, trefila by bez mapy z Brna do Paříže a zpět. To je docela obdivuhodné.

Rojení včel je naprosto přirozené. Je to jejich způsob rozmnožování, část včel odletí z úlu a hledá si nové obydlí. Tímto vzniknou dvě včelstva.

Včelstvo je společenství včel, které obývá jeden úl. Na vrcholu sezony může být ve včelstvu až 60 000 včel.

Opylovač je každý, kdo přenáší pyl. Nejznámějším opylovačem je včela. Opylování je také jejím nejdůležitějším úkolem.

Včely potřebují pro zajištění kvalitní potravy velkou biodiverzitu. Ta v posledních desítkách let však velmi klesá.

Jinými slovy biologická rozmanitost. Tedy bohatost druhů rostlin, živočichů i krajinných prvků, jako jsou jezírka a remízky.

Ne! V úlu bydlí pouze včely medonosné. Existují ještě další stovky druhů včel, které bydlí v zemi nebo ve stéblech trávy.

Základní dělení medu je na med květový a medovicový. Květový je z nektaru květů a medovicový je ze zbytků šťáv z rostlin – mízy.

Krystalizace je naprosto přirozená vlastnost medu. Maličké, téměř neviditelné, krystalky v medu rostou až zkrystalizuje celá sklenice.

Odborným názvem pastovaného medu je med řízeně krystalizovaný. Pravidelným mícháním medu se krystalky rozbíjejí a nevyrostou z nich velké krystaly.

Není. Pastovaný med je pouze řízeně krystalizovaný. Kilogram pastovaného medu se po zahřátí změní na kilogram medu tekutého.

Světový den včel je 20. května. Slouží hlavně k tomu, abychom vyzdvihli důležitost a obrovský význam včel pro naši planetu.

Plástev je stavba, kterou si včely postavily samy z vosku. Skládá se z šestihranných buněk, ve kterých včely skladují med, pyl a vychovávají nové včely.

Vítáme Vás v Technologickém parku Brno, a.s. Moc rádi podporujeme včely a jsme rádi, že se o včely zajímáte společně s námi.

Na www.vcelarime.cz

Včela kromě opylování, což je její hlavní činnost a významný úkol v přírodě, také dává lidem med, pyl, propolis, vosk a včelí jed.

Stačí se při každé práci na zahradě nebo na poli zamyslet nad potřebou používání tvrdé chemie k usnadnění práce. Jejím omezením pomůžeme všem!

Včela unese v pohodě polovinu své vlastní hmotnosti. A s tímto nákladem zvládne ještě cestu, která je 350 000x delší než sama včela.

Včela žije přibližně 45 dnů, záleží na tom, jak moc musí pracovat. Včely, které jsou v úlu přes zimu, nemusí tolik pracovat a žijí až 8 měsíců.

Med včelám slouží jako potrava. Na jaře a v létě sbírají medu více, než zrovna potřebují. To proto, aby měly co jíst na podzim a v zimě.